Paranormal Activity

Paranormal Activity je sice už trochu staršího data (v kinech měl zrovna premiéru pravděpodobně hlavně penězi vydobytý druhý díl), docela dlouho jsem mu ale odolával a po skončení jsem si řekl, že s všeobecnými hodnoceními ne úplně souhlasím.Odolával jsem především kvůli obrovskému hypeu. Nahypované filmy dělím do dvou kategorií: Ty, o nichž dění sleduji (téměř) od začátku a opravdu se na ně těším a pak jsou to ty, o nichž zaslechnu až po obrovském ohlasu. Jak už je asi jasné, druhou kategorii nemám rád a vyhýbám se jí (nojo, jsou tu i filmy, o kterých vím už dlouho a přesto o ně nemám zájem, to je ale pochopitelné, což?). Takhle to bylo u Paranormal Activity. Hodnocení není příliš vysoké, námět zní také dost ohraně, zájem tedy nebyl. Po více než rok opožděném shlédnutí jsem ale neočekávajíc valnou kvalitu (tedy zábavnost, kvalitu raději posuzovat nebudu) byl příjemně nepříjemně (nebo opačně?) překvapen.

TRON: Legacy

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak asi vypadá ta plechová šumící krabice vedle (pod) vašeho monitoru? Nemyslím tím součástky, ale co se děje na pozadí všech těch přeskupujících se pixelů na obrazovce? Já popravdě ne, ale film Tron mě přesvědčil o tom, že věc je to skutečně zajímavá. Od Tronu: Legacy jsem si sliboval to, na co film cílí především. Tím je (měl by být) velice nevšední vizuální zážitek. Všechny ukázky a trailery slibují výlet do extravagantního a originálního světa uvnitř počítače.

Kanye West - My Beautiful Dark Twisted Fantasy

Mnozí z mých fanoušků, kteří pravidelně sledují můj playlist na last.fm si jistě všimlo, že se tam objevil Kanye West, který vedle Ulver, Blut aus Nord či Sunn O))) působí tak trochu jako zjev.Nepříliš věrohodně působí také moje mnohá prohlášení z nepříliš vzdálené minulosti, kdy jsem říkal, že hip-hop jakéhokoliv typu mi vůbec nevoní a neumím si představit dobrovolný poslech takové hudby. Vzápětí jsem se s chutí vrhnul na obě alba WWW, jen krátce se sklouznul na Dälek a nedávno se nechal zlákat prohlášeními o Kanye Westovi jako „intelektuálním“ raperovi, jehož hudba má přesah daleko za hranice samotného hip-hopu. Na YT jsem se zaujetím shlédnul klip k Power, následně stáhnul film Runaway obsahující mnoho materiálu z připravovaného alba. Samply z 21st Century Schizoid Man od King Crimson a Grammy oceněné Graduation mne přesvědčilo, že tenhle chlapík mimo nebude a o nové album bych měl alespoň zavadit. Tak jsem tedy zavadil…

Harry Potter a Relikvie Smrti - Část 1

"Nowhere is safe."

Skoro jako včera si pamatuji chvíli, kdy jsem se poprvé setkal s jednou z nejdůležitějších knih v mém životě. Byl večer dvacátého čtvrtého dne v prosinci. Harry Potter a Tajemná Komnata pro mě nebyl nejzajímavějším dárkem, přesto jediným, na který jsem dodnes nezapomněl. Nevěděl jsem tehdy, že čtu nejprve druhý díl, to jsem zjistil až ve škole, kde jsem nebyl zdaleka jediný, co dostal jednu z prvních knih v životě. Příběh mladého čaroděje - sirotka mně vlastně naučil číst dobrovolně, ne jen povinnou četbu. Uběhlo pár let, k Tajemné Komnatě přibyly další díly a bŕachové z Warneru usoudili, že je třeba natočit film. Tentokrát už zdaleka ne poprvé, ale vydal jsem se na něj do kina.

Cephalic Carnage - Misled by Certainity

Cephalic Carnage se v současné době dají považovat za několikaletou stálici žánru a něco jiného, než sofistikovaný a zároveň pořádně brutální nářez (neboli trve náplesk), je od nich těžké očekávat. Nejinak je tomu u Misled by Certainity, které vyšlo sice před více než měsícem a půl, to já ale budu ignorovat, protože já ho prostě zhodnotím až teď.

Resident Evil: Afterlife

O tom, že se Resident Evil: Afterlife chystá do kina, jsem věděl už relativně dlouho. Přesto jsem datum premiéry nějak pozapomněl a vydal se na něj zatím nejimpulzivněji, jak jsem se kdy do kina vydal. Čtvrtý díl slavné „zombíkárny“ byl tentokrát uveden ve 3D (a to rovnou v tom „Avatarovském“, což je jedině dobře) a proto jsem se rozhodl užít si tenhle „skvost“ naplno s těžkopádnými brýlemi na nose.

Linkin Park - A Thousand Suns (english)

So I decided to play old good Linkin Park after a long time. I used to worship Hybrid Theory-Reanimation-Meteora albums, then for long time nothing, then „Minutes to Midnight“ and a big change. Linkin Park stopped being Linkin Park and became Linkin Park. They Showed, that they can come with something different than everyone expect...and it was sucsessful, i guess.? I can’t tell, that I didn’t like MtM, but neither that i liked it a lot. There were some nice songs which i like to play even today (times, when i listened to them from morning to evening are over for a quite long time), but it was nothing very special for me. Well, I guess it’s time to finally write what am I trying to do here. This was supposed to be some kind of introduction shortly describing my attitude to this band. So why I decided to play them? Well yes, it was because of new A Thousand Suns album.

Linkin Park - A Thousand Suns

Tož jsem se po dlouhé době rozhodnul opět si pustit staré dobré Linkin Park. Svého času jsem Hybrid Theory-Reanimation-Meteoru uctíval, pak dlouho nebylo nic, s Minutes to Midnight přišla pořádná změna. Linkin Park přestali být Linkin Park a stali se z nich Linkin Park. Ukázali, že umí přijít také s něčím jiným, než co od nich všichni čekají. A vyšlo jim to, alespoň co jsem si všiml. Já nemůžu říct, že by se mi MtM nelíbilo, ani vyloženě líbilo. Pár dobrých kousků jsem objevil a semtam si je rád pustím i teď. No myslím, že je čas konečně napsat, o co se tu pokouším. Mělo to být něco jako úvod krátce informující o mém vztahu k téhle skupině. A proč že jsem si je to vlastně pustil? No ano, rozhodl jsem se vyzkoušet nové album, A Thousand Suns.

Arcade Fire - The Suburbs

(Důkladnější poslech a následné sepsání „recenze“ mnou tolik očekávané novinky jsem stále odkládal, přiznám se, že to bylo hlavně z důvodu nepřílišného návalu „kreativity“ a tedy nedostatku slov. The Suburbs má už více než týden po vydání a ti, kteří jej očekávali, už mají určitě svůj vlastní názor. Pokud náhodou ne, můžou si přečíst tunu recenzí všude kolem. Jelikož přicházím pozdě, rozhodl jsem se pokusit se vzít to z trochu jiné strany. Možná to bude za něco stát, možná to nebude stát vůbec za nic...)

Colours of Ostrava, den čtvrtý

Závěrečný den letošních Colours of Ostrava pro nás začal v New Yorku. Při předchozích návštěvách jsem na zběžný popis novinkové stage trochu pozapomněl, pokusím se to napravit. U New York City stage už název napovídá, že tahle je trochu jiná. Prvním rozdílem je její zastřešenost, druhým spíše než ke klasickému koncertnímu pódiu podobnost k New Yorkským hudebním klubům/barům. V neděli jsme zde započali den pokusem o účast na koncertě Brooklyn Funk Essentials z...Brooklynu.

Colours of Ostrava, den třetí

Říká se, že třetí den bývá kritický. Na letošních Colours jsem se na vlastní kůži přesvědčil, že na tomhle tvrzení asi opravdu něco bude.

Colours of Ostrava, den druhý

Tak přesně (ehm...skoro) pole mých předpovědí jsem opět zde a spolu se mnou další část mého malého reportu z mých premiérových Colours.

Inception

"Your mind is the scene of the crime"

V dnešním mainstreamu filmového světa není jednoduché narazit na originální a opravdu kvalitní film. Ve světě plném mnohokrát omletých témat, kde počet remaků, prequelů, sequelů a kdovíčeho se vyrovnává (ne-li převažuje) originálním filmům, jsou režiséři, kteří jsou stále schopni přijít s něčím neotřelým, klenoty. Mezi takové patří i Christopher Nolan, o jehož nejnovějším filmu Inception si nyní krátce sám se sebou popovídám.

Colours of Ostrava, den první

Původně jsem na letošní Colours of Ostrava neplánoval jít vůbec. Pak se objevilo pro mne velice zajímavé jméno, které mě přimělo zvažovat jednodenní vstup. Nakonec jsem se (také z důvodu absolutního vyprodání) zúčastnil celého festivalu.

Colours of Ostrava 2010 pro mne byla premiérová akce podobného typu. Velice jsem se těšil a proto jsem se nenechal zastrašit velkým horkem a 15.7. se rázným krokem vydal vstříc...odvozu :D .

Byl představen iPhone 4. generace

Po měsících dohadů, desítkách počítačových renderů, pár ukradených prototypech a jistých i nejistých informacích dnes, 7. června 2010 světlo světa oficiálně spatřila nejnovější generace nejznámějšího telefonu světa – iPhone. Čtvrtá generace tohoto dnes již dávno legendárního telefonu, se kterým americká firma Apple v roce 2007 „znovuvynalezla“ mobilní telefon se jmenuje jednoduše iPhone 4. Tedy žádné 4G, 4GS, ba ani HD. Jak řekl sám Steve Jobs, je to doteď největší update, jehož největší novinky se dají shrnout do osmi bodů:

WWW live - Ostrava 15.4.2010

Karamel je cukr, co se už neuzdraví...

Těmito slovy započali WWW svůj Ostravský koncert, na který jsem se dostavil i já. Proč také ne – Sifona a spol. jsem si poslední dobou velice oblíbil, cena vstupného byla pouze symbolická a po dlouhé době se nabízel příjemně strávený večer s přáteli. Jestli se karamel uzdraví nebo ne jsem se sice nakonec nedozvěděl, přesto jsem si “ wéwéčka“ na živo užil....

Óda na ULVER

Relativně dlouhou dobu trvalo než se u mě Ulver dostali tam, kde jsou. Některé skupiny se mi silně zalíbí okamžitě, pár dnů bych je nejraději poslouchal pořád dokola. Časem ale nadšení začne opadat, a pokud na interpreta nezapomenu úplně, upadne do šedi, kterou si občas rád pustím.

Avatar

Největší film posledních let, nástupce Titanicu, nový filmový kult, nejlepší blockbuster všech dob. Jistě je okamžitě všem jasné o čem mluvím.

Na Avatar čekali (nejen) Jamesovi fanoušci dlouhých dvanáct let...stálo to za to a zapíše se toto dílo do filmové historie nebo zanedlouho po něm neštěkne ani pes?

Ulcerate - Everything is Fire

Dlouho jsem si myslel, že po docela nevýrazném „přičichnutí“ se k death metalu už nevrátím, protože mi nějak nemá co říct. Ulcerate změnili můj pohled na věc a dali mi naději, že i v tomto žánru můžu najít album, které mi má co říct i po víc než pár posleších. Letošní Everything is Fire vychází dva roky po debutu "Of Fracture and Failure". Už ten se mohl směle postavit nejlepším interpretům žánru. Nové album ale zachází ještě mnohem dál a ukazuje nám, že dosavadní hranice přeskočí stejně jednoduše, jako kapela přeskakuje z jednoho pokrouceného riffu do druhého.

Zdravím...

Mnoho času už uplynulo od momentu, kdy jsem poprvé pomyslel na založení mého vlastního blogu, kde bych se světem sdílel své názory. Vím a zároveň nevím proč. Návštěva každé další stránky mne pobídla k tomu, abych i já do víru internetu přispěl pár stránkami z právě se píšící knihy mého života. Sužovalo mne ale mnoho otázek. Co když nebudu mít co říct? Jak se mám správně vyjádřit abych skrze slova sdělil ostatním to, co si opravdu myslím a nepletl jen ostatní i sám sebe? Co když si na napsání příspěvku vůbec nedokážu najít čas a chuť a můj blog bude jen zít prázdnotou? Možná nebudu mít ostatní čím zaujmout a nenajde se nikdo, koho by můj názor či život zajímal?

Nyní jsem se rozhodl skončit s hloupými otázkami a prostě to zkusit. Nakonec-je to jen další bezvýznamná maličkost, jejíž neúspěch můj život těžko jakkoliv negativně ovlivní.

Málokdy se pro napsání něčeho nerozhodnu impulsivně a "psací náladu“ moc často nemívám. Druhým zpomalujícím faktorem je lenost najít si trochu času. Proto se články nejspíš nebudou objevovat pravidelně. Když už něco napíšu, tématem se většinou stane hudba, která je ve volném čase mou největší vášní. Vždy se rád podělím o názor na mého oblíbeného interpreta, nebo nové album, které mne zaujalo. Pravidelně sleduji filmy a některé mě pohltí natolik, že se rozhodnu napsat o nich něco víc, než jen "Líbil se mi/nelíbil se mi." Čas od času si rád přečtu knihu či povídku, teoreticky tedy můžete očekávat i nějakou krátkou knižní "recenzi". Jako každý člověk prožívám kladné i negativní emoce a ikdyž se považuji spíše za introverta, přesto se také já musím někdy podělit s ostatními o to, jak se cítím a co si myslím o mém životě.

Jak vidíte, moje psací ambice jsou poměrně velké, možná zde narazíte i na fotoromán (vtip). Čekejte tedy všechno, a zároveň nic.

To je vše co mně momentálně napadá, zbývá tedy už jen přivítat všechny návštěvníky, popřát jim příjemně strávený čas na mém blogu a doufat, že jsem vás něčím zaujal a někdy se sem opět vrátíte, sdělíte svůj názor, etc...budu rád :-)