"Your mind is the scene of the crime"
V dnešním mainstreamu filmového světa není jednoduché narazit na originální a opravdu kvalitní film. Ve světě plném mnohokrát omletých témat, kde počet remaků, prequelů, sequelů a kdovíčeho se vyrovnává (ne-li převažuje) originálním filmům, jsou režiséři, kteří jsou stále schopni přijít s něčím neotřelým, klenoty. Mezi takové patří i Christopher Nolan, o jehož nejnovějším filmu Inception si nyní krátce sám se sebou popovídám.
Počátek byl zezačátku brán jako jakási výplň mezi druhým a třetím Batmanem. V prvních uveřejněných informacích Chris prozradil, že ho vždy zajímal svět snů a myšlenek. Na tomto základu (s inspirací v Matrixu) vystavěl celý film (scénář si napsal sám), o kterém rovnou řeknu, že se mu prostě vyvedl.
Hlavní postavou je zde Dom Cobb, jehož „povoláním“ je krást myšlenky. Provádí to velice originálním způsobem (alespoň já jsem se s ním ještě nesetkal) a je v tom nejlepší. Jeho práce není tak úplně legální (přesněji řečeno vůbec), o její nebezpečnosti se přesvědčí na vlastní kůži, když ztratí milovanou osobu. Kvůli tomu je nucen opustit rodinu a schovávat se před bezpečnostními orgány. Jednou ale potká chlápka, který mu nabídne znovuzískání čistého trika a navrácení k rodině. Za to po něm požaduje více než ojedinělý zákrok - vnuknutí myšlenky. Není to nic jednoduchého, ve snímku párkrát zazní i slovo „nemožné“...povede se mu to?...to zjistíte na konci filmu :-P Základní příběh vypadá možná jednoduše, ale tento na mě vlastně působil pouze jako pozadí prolínající se s Cobbovými myšlenkami týkajícími se jeho minulého života a toho, co v něm ztratil. Celá sajnsfikšnovská tématika filmu je hlavně v jeho první polovině vysvětlena na základě v reálném světě fungujících pravidel a dodává tak na uvěřitelnosti prováděným praktikám. Na někoho to vše může působit trochu paranoidně.
Film se svým rozpočtem, reklamou a také dobou uvedení do kin řadí k letní blockbusterům. O typický blockbuster se ale v žádném případě nejedná. Je to přece Nolan, že? Rukopis jeho tvůrce je v Počátku docela snadno rozeznatelný. Scénář i režie se nesou v duchu jeho ostatních filmů, a to v tom nejlepším smyslu. Každý detail je pečlivě vysvětlen, ale při sledování musíte být naprosto soustředěni, aby vám žádný neunikl...pokud bude divák pouze tupě zírat do plátna, moc velký zážitek si myslím neodnese. Režisér zde zkouší, kolik příběhů je divák schopen akceptovat a dočkáme se až 4 (možná více, popravdě jsem to nepočítal :D ) souběžných dějových rovin. Nezapomnělo se ale ani na drobná rozptýlení v podobě pár vtipných gest a hlášek, která ale nepůsobí rušivě a udržují divákovu pozornost.
V zatím přečtených reakcích jsem párkrát narazil na názor, že Cobb je DiCapriovou životní rolí. Všechny jeho filmy jsem neviděl, ale zde se do role velice dobře vžil a působí naprosto věrohodně. Dále se ve filmu objevují méně či více známá jména, zmíním např. Elen Page hrající „architektku“ Ariadne, Kena Watanabeho jako boháče Saita a Cilliana Murphyho v roli Roberta Fishera, v jehož podvědomí se velká část filmu odehrává.
Soundtracku se zhostil ve svém oboru velice známý a uznávaný skladatel Hans Zimmer, který opět potvrdil své kvality. Mám pocit, že hudba je inspirována tou z Temného rytíře, což ale vůbec nevidím jako chybu. Hudební podkres se povedl, umocňujíc silně dramatickou, místy až epickou atmosféru snímku.
Obrazová stránka z mého pohledu také netrpí nedostatky, svět snů otevírá tvůrcům nové možnosti a ti je dobře využívají. Velice se mi líbily experimenty s gravitací, kdy jsem jen nevěřícně kroutil hlavou (samozřejmě pouze natolik abych ani na chvíli nespustil oči z plátna). Vizuální efekty jsou na velmi vysoké úrovni, nepamatuji si, že bych někde zahlédl náznak použití počítačové animace a to vězte, že hrátek (nejen) s nereálnem je zde mnoho.
Pravděpodobně jste si všimli, že jsem tak nějak zapomněl na výtky. To já dělám často...jednak je to proto, že své obsáhlejší názory vyjadřuji většinou pouze k tomu, k čemu příliš výtek nemám a jednak proto, že v Inception jsem prostě nic, co by mi vadilo, nenašel. Ostatně celá dvou a půl hodinová stopáž mi uběhla tak rychle, až mi to bylo líto a na hledání chyb jsem mezi samými super pasážemi nenalezl čas. Nakonec této recenzičky mi zbývá už jen říct, že tenhle film se mi zatraceně líbil a moc rád si na něj zajdu znova. Pravděpodobně se rovnou zařadí do žebříčku filmů, které se mi líbily úplně nejvíc.
Pokud už jste měli tu čest tenhle skvost vidět, budu rád, podělíte-li se se mnou o názor a pokud ne, honem do kina!
Žádné komentáře:
Okomentovat