pondělí 17. října 2011

Drive

O Drive se mluví zejména jako o filmu režiséra. Právě za jeho prací se, zdá se, práce prakticky většiny štábu ztrácí, ne proto, že by byla nevýrazná, ale jen dokonale zapadá do vize Nicholase Windinga Refna, který je jedním z těch šťastných (umících?), jejichž styl a přístup k filmovému materiálu se stal natolik specifickým, že se jen těžko dá hovořit o nějakém obecném žánru či filmové škatulce, protože se na ně příliš neohlíží a sleduje hlavně svoji vizi, kterou vyplňuje a konfrontuje s divákem.V případě Drive se určující stala základní myšlenka, která dala vzniknout pramenu, který se později rozvětvil a vydal se vlastní cestou, nakonec se však vrátil k oné původní myšlence a režisérova vize se vyplnila.

neděle 18. září 2011

Buried

(Post trochu staršího data, co se mi pořád jen vrtěl na harddisku. Když teď není nic jiného, tak alespoň tohle. Tímto se zříkám odpovědnosti za chyby a případnou nevalnou kvalitu následujícího textu. ... :D )
Na své pouti filmovou civilizací i pouští jsem se už párkrát setkal se snímky neoplývajícími velkolepou výpravou, naopak jejich hlavní devízou bylo snažení vměstnat děj na malé pole a zdůraznit tak ostatní aspekty. Viděl jsem Muže ze Země, který se odehrává v jedné místnosti, viděl jsem Telefonní budku, která se z většiny odehrává ve skleněné krabici. Tvůrci Buried zahánějí diváka do kouta a dochází k maximálnímu extrému. Pohřbený v žádném případě není podívanou pro klaustrofobiky.

středa 27. července 2011

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Čím více se premiéra posledního dílu Potterovské ságy blížila, tím benevolentněji jsem se k tomu stavěl. V posledních okamžicích jsem dospěl až k tomu, že jsem si vůbec nebyl jistý, jestli „to“ vlastně chci vidět. Nakonec jsem vykročil a viděl. Nelituju...úplně.

úterý 19. července 2011

Colours of Ostrava 2011

Minulý ročník byl nejen mojí první návštěvou toho ostravského, ale hudebních festivalů obecně. Jubilejní ročník byl pak návštěvou druhou, v obou případech. Lepší bylo počasí, výčet kapel, pocity z koncertů a více se těším, až budu moct za rok opět s náramkem vpochodovat do areálu hladový po hudbě (za předpokladu, že „vše dopadne dobře“).

středa 13. července 2011

Blackfield - Welcome to My DNA

První reakcí, se kterou jsem se setkal po prvním poslechu Welcome to My DNA bylo, že to je "příjemné na poslech". Na oko jsem se divil, že "jen příjemné" není nic moc. Na druhou stranu - nebyli Blackfield vždy hlavně o tom?